|
|
Svatobarborský kult ve středověkých Čechách
Zelenková, Adéla ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kultem svaté Barbory ve středověkých Čechách. Svatá Barbora je legendární světice, jejíž mučednická smrt je odhadována kolem roku 306. Svatá Barbora byla pravděpodobně nejprve uctívána na Východě. Během byzantské okupace v 6. století byl kult importován do Itálie a odtud se šířil dále na sever od Alp. Největší rozmach na Západě zažíval kult ve 14. století. Kult svaté Barbory se v Čechách rozšířil ve 14. století a nikdy nedosáhl takové obliby jako kulty jiných světců (na příklad svaté Kateřiny). Obliba svatobarborského kultu v Čechách byla zrekonstruována zejména na základě četnosti patrocinií kostelů, kaplí a oltářů.
|
|
| |
|
|
Přemyslovští levobočci
Mikeš, David ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem levobočků posledních Přemyslovců. Cílem práce je nastínit životní osudy a kariéry nemanželských potomků posledních přemyslovských králů. Diplomant zhodnocuje postavení těchto levobočků ve středověké společnosti a popisuje jejich vztah k vládnoucí přemyslovské dynastii. Pociťovali přemyslovští levobočci sounáležitost s vládnoucím rodem? Jak se tato sounáležitost projevovala? I to jsou otázky, které se diplomant pokouší zodpovědět. V neposlední řadě pak zhodnocuje otázku levobočenství v širším dobovém kontextu a provádí komparaci s vybranými evropskými dvory. Klíčová slova: Přemyslovci, levobočenství, nelegitimnost, nelegitimní potomek, Přemysl Otakar I., Přemysl Otakar II., Mikuláš Opavský, Jan Volek, Václav II., Václav III., Vilemína z Milána, bastard
|
|
|
Synové Smila z Lichtenburku
Pohlová, Kateřina ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá životem a činy synů Smila z Lichtenburku v době panování posledních přemyslovských králů Václava II. a Václava III., ale především v kontextu vlády Jindřicha Korutanského. V první části se věnuje příchodu Lichtenburků do oblasti Českomoravské vrchoviny, který je spojen především s osobou Smila z Lichtenburka. V následujících kapitolách mapuje aktivity Smilových synů v hospodářské i politické oblasti sledovaného období. Zkoumané období bylo orientačně vymezeno lety 1280 - 1310 s vědomím přesahů do období předcházejících i následujících po stanovených letech. Vzhledem k tomu, že nejmladší potomci pana Smila zemřeli v roce 1313, resp. v roce 1329, dotýká se tato práce také období vlády Jana Lucemburského, v níž sleduje osudy řečených potomků. Tato práce si klade za cíl pokusit se přinést nový pohled na konkrétní osobnosti lichtenburského rodu a především na to, jaký byl jejich význam pro panování Jindřicha Korutanského. K dosažení cíle byla použita heuristická metoda shromáždění pramenů, které se vztahují k dané problematice, a také relevantní historické literatury. Na základě studia pramenů a literatury můžeme říct, že všichni Smilovi synové větším či menším způsobem zasáhli do panování Jindřicha Korutanského. Hlavní roli v tomto kontextu sehrál vliv daného rodu, který pramenil...
|
|
| |
|
|
České království v kronice Otakara Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce České království v kronice Otakara Štýrského se na základě pramenné analýzy kroniky a studia sekundární historiografické i literárně-vědné literatury věnuje otázce příběhu českého království ve Veršované kronice Otakara Štýrského. Práce si klade za cíl komplexní náhled na kroniku jako historický pramen ke středoevropským dějinám přelomu druhé poloviny 13. a počátku 14. století. Diplomová práce zahrnuje zhodnocení soudobého kontextu pramenů středoevropského prostoru, pátrá po palčivé otázce kronikářova životopisu i jeho motivaci k sepsání díla o takřka 100 000 verších. V jednotlivých kapitolách je nahlíženo na sociální skupiny, které se dostávají do hledáčku kronikářovy pozornosti (panovnické dynastie, šlechta, měšťanská vrstva, lid). Jednotlivé sociální skupiny však nelze nahlížet solitérně, v práci jsou zdůrazněny i jejich vzájemné vazby. Další tematický celek představuje popis jednotlivých středoevropských regionů (Rakousy, Štýrsko, Korutany, Uhry, Polsko, Říše), na základě kterého lze odhalit i kronikářovu potenciální pramennou a informační základnu. Z výše uvedeného kontextu vyplývá příběh Českého království. Na základě tohoto přístupu lze konstatovat, že se lze vymezit proti tezi starších českých dějepisců (hlavně František Palacký, Josef Šusta, ve druhé polovině 20. století...
|
|
|
Václav II. v krásné literatuře
Uhlíková, Kateřina ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Tématem této bakalářské práce je zobrazení Václava II. v historických románech. Je kladen důraz na hledisko historické. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku vlády Václava II. a jeho života. V této části jsou zaznamenány významné okamžiky v životě panovníka, které se vyskytují také v románech. Praktická část se zabývá analýzou čtyř historických románů - Oldřicha Daňka, Jiřího Hanibala, Jana Lipšanského a Ludmily Vaňkové. Rozbor je věnován převážně historickým nepřesnostem a charakteristice hlavních historických osobností. Závěrečná část práce obsahuje komparaci všech čtyř románů. Cílem této práce je ukázat odlišné pohledy spisovatelů na významnou historickou osobnost, která sehrála v českých dějinách důležitou roli.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.